Nová osmička Sokolíků a jejich první společný soko-výjezd, kde jinde, než do Adršpachu. Jaké to bylo a proč se nakonec vydali do polské oblasti Sokoliki? V článku se rozepsal novopečený Sokolík Tomáš Trajbold.
První slet sokolíků byl naplánován na Adršpach, vzhledem k počasí a nadšení z nových friendů však opouštíme ráj pískovcových spár a míříme na polskou žulu v Sokoliki. Brzy zjišťujeme, že čistě tradičních linek zde není mnoho, ale nenecháme si tím zmařit plány a nablýskané borháky jednoduše necvakáme (lezení stylem green point).
Většina z náš už delší dobu po friendech nelezla, zvykáme si tedy na zakládaní vlastního jištění a vytváříme přitom nové lezecké styly: BS (beze strachu), SS (se strachem), SOS (s obrovským strachem).
Největší pozornost věnujeme všudypřítomným spárám. Jednou z těch prvních je nádherná Rysa H/2 (VI.2+ / 6c). Celé ráno sleduji, jak v ní polská dvojice padá do snad každého borháku, kterými je bohatě lemována a nejistě si prohlížím naše nejmenší friendy, které se na úzkou spárku zdají pořád moc velké. Vybaven především vklíněnci tak nastupuju stylem SS a v prvních pár metrech přemýšlím, jestli si trochu moc netroufám.
Díky přívětivému sklonu cesty mám však spoustu času na soukání vklíněnců a plynule tak přecházím ke stylu BS, je to úžasný, přesně tohle lezení mi tak moc chybělo. Úspěšně cvakám řetězy a s úsměvem od ucha k uchu mířím na zem. Následující Rysa Klimka (VI.3/3+ / 7a+) byla o něco intenzivnější, v mírném převisu už nebyl čas na zdlouhavé postávání a zahušťování spáry železem a morál potřebný k překonání klíčové části tak doručil jediný friend.
Později se přesouváme do skupiny sektorů „Grupa Sokolikow“, kde nás spolu s krásným lezením čekají i první zátěžové testy nových friendů, což je pro některé úplná novinka. Po prvních pádech však opadá i nedůvěra k vlastnímu jištění a mimo jiné se nám daří ještě přelézt nádhernou, 35 metrů dlouhou cestu Prostowanie Komara (VI.1+ / 6b), Džihad (VI.3/3+ / 7a+), Rysa Nowaczyka (VI.2 / 6b+) nebo Nachy w Drachy (VI.2 / 6b+), která v průvodci neměla tradiční přelez.
Na závěr se ještě všichni vystřídáme na širočině Niesajzowa Rysa (VI.2+ / 6c), což se pro většinu ukáže jako nejnáročnější počin celého výjezdu. S otevřenou pusou tak sledujeme Kristýnku, která se ladným způsobem projde na vrchol. Čistému přelezu sice zabránil cvaknutý borhák z vedlejší cesty, ale výkon je výkon.
Tomáš Trajbold – lezec ve výběru Sokolíci ČHS 2024–26
Značka MOUNTAIN EQUIPMENT kryje záda Sokolíkům už třetí cyklus. Tato parta pod vedením Českého horolezeckého svazu následující 3 roky zažije něco, na co budou všichni členové ještě dlouho vzpomínat. Hodně lezení v zimě i v létě, Tatry, Alpy, expedice do “velkých hor”, ale i velká přátelství. A že je to skvělá parta už teď!
Těšíme se na všechny jejich zážitky a reporty.